Zase spolu

Byl již večer a Celestiino slunce se pozvolna ztrácelo za obzorem, když se náhle dveře stavení rozezvučely mírným zaklepáním. Applejack se rozeběhla otevřít, zvědavá, čí kroky to zavítaly tak pozdě na jejich farmu.

„Čau, Twilight?“ pozdravila svou kamarádku stojící venku přede dveřmi. „Co tady děláš, tak pozdě?“

„Ahoj, Applejack,“ začala Twilight a nervózně se přitom dívala na své kopýtko, které tak nějak samo od sebe hrabalo do země. Uši měla sklopené, skoro jako by se něčeho bála. „Je doma Big Mac?“ zeptala se.

„No jasně,“ usmála se na ni Applejack ve snaze trochu svou kamarádku podpořit. „Stalo se něco?“

„Ne, nestalo,“ zbystřila Twilight náhle. „Jen s ním potřebuji mluvit.“

„Tak dobrá, zavolám ti ho,“ přikývla Applejack a zaběhla do domu.

Netrvalo dlouho a Big Mac se objevil u stále otevřených dveří. „Zdravím,“ pokýval lehce hlavou.

„Ahoj, Big Macu,“ začala Twilight ještě nervózněji než předtím. „O něco bych tě chtěla poprosit,“ vyhrkla ze sebe, jak nejrychleji dovedla.

„Eeyup?“ zeptal se Big Mac.

„Všimla jsem si, že máš mou panenku Chytrušku,“ řekla Twilight provinile. „Myslela jsem, že se tehdy, když jsem na ni použila to hloupé kouzlo, definitivně ztratila. Moc mě mrzí, co jsem vám všem tehdy způsobila.“

V tu chvíli se Twilight zarazila. Příliš se styděla na to, aby pokračovala, ale Big Mac jen lehce pokýval hlavou na znamení, že chápe a aby se Twilight nebála.

Ta se zhluboka nadechla a pak opět promluvila. „No a pak jsem si všimla, že ji máš ty. Tak jsem tě chtěla poprosit, jestli bys mi ji nemohl vrátit. Moc se mi po ní stýská,“ dokončila Twilight smutně a po tvářích ji stékalo několik slz.

Big Mac se usmál jako sluníčko a s hlasitým: „Eeyup!“ přikývl. Pak stejně jako před chvílí jeho sestra zmizel v budově.

Vrátil se po pár minutách a v zubech držel malou starou šedou panenku a podal ji Twilight. Ta ji okamžitě chytila mezi přední kopýtka a přitiskla si ji na hruď. „Promiň mi to, Chytruško,“ zašeptala něžně.

Pak se se šťastnou slzou v oku podívala na Big Maca a celá rozradostněná ho zlehka políbila na tvář. „Děkuju ti, Big Macu. A dobrou noc,“ usmála se na něj a společně s panenkou se vydala k domovu. Téměř to vypadalo, že při chůzi tančí štěstím.

Big Mac se za ní ještě chvilku díval a tváře měl červenější než, kdy jindy. Pak se otočil a zavřel za sebou dveře.

„Stalo se něco?“ zeptala se ho Applejack starostlivě, když si ho všimla.

„Nope,“ zavrtěl hlavou Big Mac a spokojeně se na svou sestru usmál. Věděl, že Chytruška je zase tam, kde to měla nejraději.

 

Konec