Následky

Shining Armor s šokovaným výrazem sledoval jak Golden Flower dokončila svou proměnu a místo ní před ním nestál nikdo jiný než samotná královna Chrysalis. Jeho mysl se nebyla schopná vyrovnat s faktem, že by ta milá zelená kobylka, která ho za těch pár týdnů, co strávili spolu, tak učarovala, byla ve skutečnosti královnou měňavců.

Dnešní noc v sobě na jeho vkus skrývala až příliš mnoho překvapení. Nejprve ten černý jednorožec, který ho napadl. Pak ta jeho podivná zbraň v podobě té malé černé kuličky, která teď ležela v jeho kopýtkách. A nakonec tohle?!

Shining Armor věděl, že by měl něco s tou nebezpečnou kuličkou podniknout, dokonce už cítil, jak se v jeho kopýtkách ohřívá a věděl, že jednorožcovy výhružky byly rozhodně pravdivé, ale v současné chvíli nebyl schopen dát dohromady jedinou souvislou myšlenku. Jeho mysl byla zkrátka z posledních událostí natolik vyvedená z míry, že potřebovala chvilku na to, než se zase dala dohromady.

„Je mi to líto,“ řekla královna Chrysalis tiše, sebrala černou kuličku a rozeběhla se k oknu.

Zvuk tříštícího se skla, byl přesně to, co Shining Armorův mozek potřeboval, aby se vzpamatoval a pustil se zase do práce.

Okamžitě se postavil a rozeběhl se rozbitému oknu. Z Chrysalis už byl ale vidět jen temný stín na jinak téměř černé obloze.

„Gold… Chrysalis, počkej! Je to příliš nebezpečné!“ pokusil se za ni zavolat, ale ta už byla příliš daleko, na to aby ho slyšela a tak jen s napětím sledoval noční oblohu a čekal.

Vteřiny plynuly až děsivě pomalu. Připadalo mu to jako celá věčnost, než se vysoko na nebi rozzářil světelný bod, který ihned vzápětí explodoval.

Záře, která se při výbuchu uvolnila, ho v okamžiku bolestivě oslepila a o malou chvilku později dorazila k zemi i tlaková vlna. Prolétla oknem a nemilosrdně ho srazila na podlahu. Celý svět se hrozivě otřásal a všude kolem něj se sypalo sklo a omítka.

Pak následovala chvilka hrobového ticha, přerušovaná jen tichým pískáním v Shining Armorových uších.

Shining Armor se opatrně zvedl a otřásl se, aby se zbavil prachu a střepů, které ho zasypaly. Něco teplého a vlhkého mu stékalo po levé tváři. Setřel si to tedy kopýtkem a zjistil, že je to krev. Navíc na levé ucho vůbec neslyšel, a tak mu bylo hned jasné, že mu při výbuchu nejspíš praskl bubínek.

Vrátil se k oknu a podíval se ven. Ve městě pod ním se začínala rozsvěcet světla a ozývat se zmatené a rozrušené hlasy. Na nebi však neviděl nic. Úplně ho s toho zamrazilo a srdce se rozbušilo strachem. Strachem o Golden Flower. Ať už byla ve skutečnosti kýmkoliv, stále mu na ní záleželo.

A pak to spatřil. Nízko při zemi se k němu vzduchem blížil nějaký stín. Už se chystal si oddychnout, když si uvědomil, že má poněkud jiný tvar.

Shining Armor odstoupil od okna a krátce na to do pokoje vlétla na svých majestátních temně modrých křídlech princezna Luna. V předních nohách něžně svírala Chrysalisino bezvládné tělo. Magií odklidila střepy, které popadaly na Shining Armorovu postel a opatrně ji na ní položila. Nedlouho poté za ní do pokoje vklouzli i dva z jejích nočních strážných.

Na královnu Chrysalis byl skutečně žalostný pohled. Většina kůže byla spálená a z hluboké rány v jejím hrudníku vytékala podivná temně zelená tekutina. Nejspíš její krev. Shining Armor věděl, že tohle nemohl nikdo přežít.

„Mrzí Nás to,“ řekla princezna Luna smutně, když si všimla dlouhého pohledu, který věnoval Chrysalis. „Tušili Jsme, že k něčemu takovému dnes v noci dojde, ale bohužel Jsme přišli příliš pozdě. Stihli Jsme už jen alespoň zachytit její padající tělo.“

Shining Armor věděl, že to co princezna Luna povídá je určeno jeho uším, ale on její slova nevnímal. Jeho myšlenky teď patřily pouze Chrysalis. Ačkoliv ji téměř zatím vůbec neznal, nechtěl o ni za žádnou cenu z nějakého důvodu přijít. A ani o Golden Flower.

„SHINING ARMORE!“ zaznělo místností. To promluvila princezna Luna a použila při tom svůj královský dialekt.

V Shining Armorovi se probudil jeho léta trvající výcvik. Okamžitě se vzpamatoval, postavil se do pozoru a zasalutoval.

„Přejete si, Princezno Luno?“ zeptal se Shining Armor.

„Víme, že musíš být velmi unavený, ale musíš okamžitě uzavřít celý Canterlot do ochranného pole, tak aby nikdo nemohl ven ani dovnitř. Ten jednorožec se za žádných okolností nesmí dostat z našeho dosahu. Musíme ho za každou cenu chytit.“

„Ano, Princezno,“ zasalutoval znovu Shining Armor a krátce na to se už jeho roh rozzářil jasnou narůžovělou září. K nebi vystřelil paprsek, který se vysoko nad Canterlotem rozptýlil a celý ho přikryl třpytivým magickým štítem. Když skončil, klesl Shining Armor vyčerpaně na zem a téměř okamžitě usnul.

Mezitím se princezna Luna otočila na jednoho ze svých strážců: „Ty! Okamžitě půjdeš a seženeš někoho, kdo se postará tady o královnu měňavců. Nesmíme ji ztratit. Rozumíš?!“

„Ano, Paní,“ zasalutoval strážný a bleskově zmizel ve dveřích vedoucích na chodbu.

Luna ale stále ještě stále neskončila. Podívala se na svého druhého strážného a i jemu přidělila úkol: „A ty! O všem informuješ Princeznu Celestii. Měla by teď být ve svých komnatách.“

„Ale Princezna Celestia v tuhle dobu určitě spí,“ namítnul strážce.

Luna se na něj neurčitě podívala a řekla: „Tak ji prostě vzbudíš, jasné?!“

„Ano, Paní,“ zasalutoval strážný a odlétl rozbitým oknem směrem k paláci.

Když bylo vše zařízeno, přistoupila Luna k ležící Chrysalis a opatrně položila svou hlavu na její hruď.

Trochu se jí ulevilo, neboť Chrysalisino srdce stále ještě bilo. Jeho údery byly sice sotva patrné, ale znamenalo to, že Královna Chrysalis je stále ještě na živu. A s ní i jejich poslední naděje.

 

• • •

 

Oknem starého opuštěného skladiště sledoval černý jednorožec magický štít rozprostírající se nad Canterlotem.

„Zatracený Shining Armor,“ prolétlo mu hlavou. Zase se mu nějakým způsobem povedlo uniknout a navíc díky té jeho zpropadené magii, tu teď vězel uvězněn a odkázán jen sám na sebe. No, alespoň se mu podařilo zbavit té otravné Golden Flower, takže se mu příště už nebude plést do cesty.

Věděl ale, že jeho Paní nebude s takovým vývojem zrovna spokojena, obzvláště když se jí včas neozve. Ještě stále ho pálily rány na těle i na duši, které mu uštědřila, když zjistila, že Shining Armor přežil pád vzducholodi. Naštěstí mu ale stále zbývalo pár dní z času, který mu na splnění úkolu vyměřila. Bude tedy muset přijít s nějakým novým nápadem. A to co nejdříve.

Když oknem spatřil malou skupinu strážných pohybujících se v ulicích, bylo mu jasné, že už po něm pátrá nejspíš celý Canterlot. To sice nebyla zrovna nejvhodnější chvíle na splnění jeho úkolu, ale možná by se toho přeci jen dalo nějak využít.

Opatrně se natáhl magií do své brašny a vytáhl odtud poslední z křišťálových lahviček, které mu byly svěřeny. Uvnitř se uvězněná v magickém poli vznášela malá černá kulička, která, jak věděl, nosila smrt.

Ve tváři se mu objevil ďábelský úsměv a pustil se do práce.

 

• • •

 

První paprsky ranního slunce se vyhouply nad obzor a pohladily spícího Shining Armora po tváři. Ten neradostně zamručel a otevřel oči.

Roh ho nepříjemně pálil a příšerně ho bolela hlava. Znal tenhle typ migrény. Vždycky se objevil, když použil příliš veliké množství magie. Už několikrát takhle skončil, takže věděl, že by se v příštích několika dnech neměl moc po magické stránce přetěžovat.

Na nočním stolku vedle postele už na něj čekal připravený prášek proti bolesti a kelímek s vodou. Byl neskonale vděčný, tomu, kdo je zde pro něj v noci připravil.

Spolknul prášek, zapil ho a zamířil do koupelny, kde si začal napouštět vanu plnou horké vody.

V zrcadle nad umyvadlem si všiml, že má levé ucho zakryté tamponem a začal vzpomínat na to, co se vlastně včera v noci dělo.

Celkem jasně si pamatoval všechno až do chvíle, kdy na žádost princezny Luny vykouzlil nad Canterlotem ochranný štít. Krátkým pohledem z okna zkontroloval jeho stav, ale zdálo se, že ještě nějakou tu chvíli vydrží.

To co, ale následovalo potom, bylo mlhavé a nejasné. Věděl, že na chvíli naprostým vyčerpáním usnul, a když se po chvíli znovu probudil, bylo v pokoji už několik doktorů a všichni se starali o Chrysalis. Princezna Luna jim svou magií pomáhala.

Když se od nich dozvěděl, že královna Chrysalis ještě žije, nesmírně se mu ulevilo, i když mu bylo jasné, že ji od smrti dělí jen ten nejtenčí vlas.

Jeden z doktorů mu pomohl vstát a odvedl ho na chodbu, kde ho usadil na jednu z pohovek. Ošetřil mu krvácející ucho a vrátil se zpátky ke Chrysalis.

Shining Armor pak na chvíli zase usnul a probudila ho až dvojice rozrušených hlasů. Ukázalo se, že patří princezně Luně a princezně Celestii, která musela někdy během jeho krátkého spánku dorazit. Doktoři i s Chrysalis už byli někde pryč.

V tu chvíli si uvědomil, že se Luna a Celestia hádají. To ho opravdu překvapilo. Nepamatoval si, že by někdo byl něčeho podobného svědkem, snad možná jen před tisíci lety, kdy se z Luny stala Nightmare Moon. Nedokázal si vzpomenout, čeho se ta hádka týkala, ale nakonec to byla Celestia, která ustoupila jako první.

Opět ho nejspíš přemohla únava a zase na chvíli usnul. Pak už si jen pamatoval, jak ho princezna Luna probudila a odvedla do jeho nového pokoje, kde se před chvílí probudil.

Vana se mezitím stihla naplnit až skoro po okraj, a tak zastavil vodu a vlezl si do ní. Slastně si povzdychl, když příjemně horká voda, začala uklidňovat jeho unavené a bolavé tělo.

Vzpomínal při tom na Chrysalis, která teď v některém ze sousedních pokojů nejspíš bojovala o život.

Teď už mu bylo jasné proč mu Golden Flower vždycky připadala tak povědomá a zároveň si vzpomněl na Cadance a její snové návštěvy v posledních dnech a pochopil, kdo za tím doopravdy stál.

„Ale proč?“ nepřestávalo mu vrtat hlavou. „Proč jsi to všechno pro mě dělala. Proč jsi mi už podruhé zachránila život?“

A tehdy mu na mysli vytanula slova, která mu kdysi řekla skutečná Cadance a uvědomil si, že měla nejspíš již od začátku pravdu. Chrysalis nebyla zlá, jen se snažila chránit své hnízdo a vše co jí bylo blízké. Ale jak do toho zapadal on, mu stále nebylo tak úplně jasné.

Ještě chvíli ve vaně odpočíval a pak se rozhodl, že se za ní podívá. Dlužil jí to a nejspíš i mnohem víc.

 

Pokračování