Zachráněny

Rainbow Dash s Applejack uháněly jako o život temným ponurým lesem. Jediným zdrojem světla byl slabý svit hvězd a tenká fosforeskující linka vznášející se před nimi ve vzduchu a ukazující cestu.

Zbytek poníků zůstal někde daleko za nimi a ani se nebylo čemu divit, když tyhle dvě kobylky byly v celém Ponyville nejrychlejší. Teď se však jejich rychlost ukázala jako menší nevýhoda, neboť čím dále se vzdalovali od Twilight tím více světelná linka, jež vyčarovala, slábla a slábla, až se nakonec vytratila docela.

„Hej, Rainbow. Stůj!“ vykřikla Applejack sotva si toho všimla a Rainbow, která také zaznamenala ztrácející se kouzlo, okamžitě poslechla a obě dvě tak bok po boku zastavily.

Jejich srdce však stále bušila strachem i vzrušením. Po těle jim stékal pot, který v chladném nočním vzduchu lehce mrazil, a u zadýchaných tlamiček se jim tvořily drobné obláčky páry.

Chvilku se na sebe dívaly a pak Applejack promluvila: „Myslim, že bychom měly počkat na zbytek. Co myslíš, Rainbow?“

„Asi to tak bude nejlepší,“ souhlasila druhá kobylka a lehla si do nedaleké trávy. Applejack si po chvilce lehla vedle ní a společně vyčkávaly v tichu spícího lesa, než dorazí zbytek.

O několik minut později se magická linka opět vynořila z temnoty a pomalu nabývala na síle. Bylo jisté, že se zbytek poníků blíží. Pak se ale lesem rozlehl dusot kopyt. Neznělo to však jako skupina, ale jen jako jeden poník.

Applejack zbystřila, až při tom zastříhala ušima, a postavila se. Ať to byl kdokoliv, rychle se blížil. „Někdo sem běží,“ šeptla na svou kamarádku, ale ani to dělat nemusela, protože Rainbow již také stála a se zbystřenýma ušima naslouchala.

Dusot kopyt zněl stále blíž a blíž, až se na náhle zpoza zatáčky na cestičce lehce ozářené svitem kouzelné linky objevil další poník. Zcela evidentně to byla Rarity.

Ani by si nejspíš těch dvou kobylek stojících u cesty nevšimla a proběhla by okolo nich. Jenže Applejack ji chytila za ocas, čím ji téměř na místě zastavila, a skrz pevně sevřené zuby procedila: „Prrr, holka.“

Svobodným lesem se rozlehl Raritin vyděšený výkřik.

„Rarity, to sme jen my, Applejack a Rainbow Dash,“ začala Applejack uklidňovat tu bílou kobylku, kterou právě tak příšerně vyděsila. Netušila, že její reakce bude taková, ale mohlo ji to napadnout, když byly právě uprostřed temného lesa.

„O-opravdu?“ podivila se vyděšená Rarity a otevřela oči. Okamžitě si uvědomila, že právě leží před svými kamarádkami na zemi s hlavou mezi kopýtky a bleskurychle se postavila, oklepala se a tvářila se jako by se nikdy nic nestalo.

Applejack ji s lehce pobaveným výrazem sledovala. „Typická Rarity,“ pomyslela si.

„Kde sou ostatní?“ zeptala se Applejack po chvilce.

„Asi někde za mnou,“ odpověděla Rarity. „Byli hrozně pomalí a já měla o Sweetie takový strach, že jsem raději běžela hned za vámi, jenže jste obě dvě tak strašně rychlé a já vás nakonec v lese ztratila. Pak už jsem běžela jen podél toho Twilightina kouzla.“

„Hej, pšt,“ zarazila je náhle obě dvě Rainbow Dash. „Mám pocit, že tu nejsme samy. Někdo je v támhletom křoví,“ pokračovala šeptem a pokývala opatrně hlavou směrem, odkud před chvilkou zaslechla nějaký podivný zvuk. Skoro jí to připomnělo zavzlykání.

„Počkejte tady. Já se tam kouknu,“ přikázala tiše a vzlétla mezi koruny stromů. Mírně to zašustilo, ale pak se les opět ponořil do ticha.

Nikde se ani lísteček nepohnul a Rarity s Applejack měly pocit, že jejich srdce jsou slyšet na míle daleko. Minuta za minutou pomalu utíkaly a jejich kamarádka Rainbow Dash stále nebyla nikde v dohledu.

Pak se ale náhle ze směru, kterým Rainbow před chvílí ukázala, ozvalo divoké zašustění následované dalším vyděšeným výkřikem. Nebyl to hlas Rainbow. Vlastně to skoro znělo jako…

„Fluttershy?“ ozvalo se náhle z křoví. „Co tady, u Celestie, děláš takhle pozdě v noci?“

„Promiň,“ pípla omluvně Fluttershy, když se spolu s Rainbow Dash vynořila ze křoví. „Schovávala jsem se tady.“

„A proč zrovna tady vprostřed Svobodného lesa?“ zavrtěla Rainbow Dash nechápavě hlavou.

„No, víš, hledala jsem tady Apple Bloom, Sweetie Belle a Scootaloo,“ řekla provinilým hlasem Fluttershy a sklopila při tom uši.

„Sweetie Belle?“ zbystřila Rarity. „Co o ní víš?“

„Ahoj Rarity. Ahoj Applejack.